Káva - je droga ?

Podle tradice někdy kolem roku 850 n.l.jistý arabský pastýř jménem Kaldi učinlil překvapivý objev. Jeho kozy, které byly obvykle klidné, skákaly a pobíhaly více než kdy jindy. Přišel na to, že se do toho stavu dostávají po požití bobulí jednoho keře. Ochutnal bobule sám a zažil nezvyklé rozjaření a pocit čilosti. O svém objevu pověděl jiným pastevcům a ti to řekli vesničanům.Do 17.století se pití kávy rozšířilo po všech arabských zemích a do Evropy.

Kde rostou ty bobule?

Rostou na rostlině, která se jmenuje kávovník, Coffea - rod dvouděložných dřevin z čeledi mořenovitých. Je známo asi 60 druhů původně z tropické Afriky, částečně i jihovýchodní Asie. Nejvýznamnější je kávovník arabský, Coffea arabica, který se pěstuje na plantážích jako keř, ( dorůstá do výšky až 3 metrů ). Pochází pravděpodobně z Etiopie. Pěstuje se pro plody - oválné peckovice s dužnatým oplodím a dvěma semeny ( kávovými zrny ), které dozrávají za 7 - 9 měsíců po odkvětu.

Plantáže začínají plodit 6. - 8. rok po výsadbě a poskytují sklizeň až do stáří 30 - 50 roků. Sklizené plody se zbavují oplodí, semena se pak suší, leští a třídí.V 1 kg je obsaženo asi 2200 semen. Přeměna v konzumní kávu se provádí pražením.

Z jedného hektaru kávovníkové plantáže se získává v průměru 400 - 900 kg čisých suchých semen  ( zelené kávy ). Káva se získává i z druhu Coffea canephora ( tzv, robusta ). Semena jsou menší ( v  1 kg asi 3300 semen ) a jejich kvalita je nižší. Používá se hlavně do směsí a k výrobě instantní kávy.

Coffea liberica poskytuje kávu nízké kvality a nahořklé trpké chuti, používá se pouze do směsí.

Kávovník je dřevina a co je káva?

Káva - to jsou semena keřů různých druhů kávovníku a káva taky říkáme nápoji připravenému z pražených semen buď jednoho druhu, nebo různých druhů kávovníků.

Káva v prášku ( tzv. instantní káva ) je sušený vodní extrakt z mleté a pražené zrnkové kávy, snadno beze zbytků rozpustný v horké vodě. Je velmi hygroskopický. Někdy obsahuje i přídavek dextrózy, maltózy nebo dextrínu.

Káva bez kofeinu se připravuje pražením zelené kávy, u níž byl obsah kofeinu technologickým postupem ( zpravidla extrakcí různými rozpouštědly ) snížen nebo téměř odstraněn z 0,7 - 1,5 % na 0,08 %.

Co obsahuje káva?

Pijáci kávy v té době netušili, co jim působí rozjaření a radost.

Kávové zrnko obsahuje mnoho různých chemických sloučenin. Nejdůležitější je právě kofein, který má povzbudivé účinky na lidský organizmus, a to zvláště na nervový systém. Kofein je droga patřící do rodiny xanthinů. Jeho jiná podoba v čaji se nazývá theofylin. V kakau je to zase theobromin.

Nejdůležitější látkou v kávě je tedy kofein a co s námi provádí?

Kofein vyvolává lehkou euforii, zvýšenou bystrost a zdánlivě snižuje únavu. Také se tváří, jako by zmirňoval bolesti hlavy, podrážděnost a nervozitu. Působí na centrální nervovou soustavu. Nejprve zmobilizuje náš mechanizmus rezerv pro případ nouze tak, že zvýší obsah cukru v krvi, výkon srdce a tep stejně jako krevní tlak. Způsobí, že nám ledviny začnou vylučovat více moči a zvýší i rychlost dýchání. Nepřináší nám žádné kalorie, žádné výživné látky a žádné vitamíny. Je to, jako byste bičovali unaveného koně. Takový kůň se pod vlivem bolesti bude také pohybovat rychleji, ale nebude o nic méně unavený. Pouze ho nutíme k tomu, aby si vypůjčoval ze svých energetických zásob; takové zásoby se velmi těžko doplňují. Kofein vytváří iluzi pohody a zdraví.

Názory na pití kávy

1. Káva škodí srdci, žaludku i celému trávícímu traktu, nervové soustavě.

Rada - přestaňte pít kávu, pijte raději bylinkové nápoje nebo dobré kávové náhražky, které                neobsahují  kofein ani tanin, pijte hodně studené vody a každý den cvičte, choďte brzy spát a spěte dlouho.

Mohamed v koránu zakázal pít jedovaté nápoje a později muslimské autority tento zákaz uplatnily i na kávu.

2. Kávu prý poškodila hlavně studie Bostonské univerzity ze 70. let minulého století, podle které její pití způsobovalo riziko infarktu. Vyvrací to  výzkumy vědců z Vanderbildovy univerzity z Tennessee, které ukázaly, že organizmus zdravých lidí si během čtyř dnů na účinek kofeinu zvykne a toleruje ho, tedy nezvýší se jim tlak po kávě, ani lidem s hypertenzí. Kofein mírní a krátkodobě tlumí pocit únavy a ospalosti. Příznivě ovlivňuje naši bdělost, duševní čilost a pocit dobré nálady. Snižuje počet nehod. Příjemná narkomanie. Můžou ji těhotné, ženy v klimakteriu, sice mají často řídnutí kostí, to je ale jen jemné varování před přehnaným pitím tohoto příjemného nápoje. Nevyvolává žaludeční vředy - podle analýz různých studií Mudr.Leonora Arabová z lékařské fakulty univerzity v Los Angeles ( UCLA )  prokázala, že pití kávy nás mírně chrání před některými druhy rakoviny tlustého střeva a zhoubnými nádory na konečníku a játrech. Ochrana před Parkinsonovou nemocí  - to je závěr výzkumu amerických vědců vedených MUDr. Webster Rossem.

Určitý ochranný vliv kofeinu byl prokázán také u cukrovky druhého typu, která souvisí s obezitou a částečně u Alzheimrovy choroby.

V  šestnáctém století označil papež Klement VIII. kávu za "pravý křesťanský nápoj".

Proč pijeme kávu?

Na tuto otázku bychom se mohli zeptat pijáků kávy a zjistili bychom, že si zvykli pít kávu v určité denní době a nemohli by bez ní existovat. Nekteří by odpověděli, že jim pomáhá zbavit se únavy a ospalosti. JInému vyhovuje její chuť a přidává si do ní cukr a mléko nebo smetanu.

Pít, nebo nepít kavu?

Na  tuhle otázku si musí každý najít odpověď, ale jedno je jisté : člověk se stává na ní závislý.

Informace a názory jsem čerpala z knihy Vernona W.Fostera: Nový začátek, Kniha o zdravém životním stylu, z  Malé československé encyklopedie a z článku uveřejněného v příloze novin Právo, na internetových stránkách.