Kdy stojí za to žít?

Napsal Runa (») v pátek 4. 12. 2009 v kategorii Ze života, přečteno: 4276×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Co je život? Je to filozofická otázka a jistě si ji položilo už hodně lidí.Já se dost často zamýšlím nad tím, proč tady jsem, jestli to není omyl. Má můj život tak, jak ho žiji vůbec smysl. Je to pořád stejné.Ráno vstanu, musím opakovaně dělat stejné věci, některé jsou samozřejmostí a dělám je úplně automaticky, do jiných se nutím.

Čtu knihy, které mne mají povzbudit, často v nich je napsáno, že se můj život změní, když budu děkovat za všechno, co mám.Já zapomínám.Neděkuji každý den, jen když si vzpomenu, ale když děkuji, tak opravdu za všechno.Nejsou to žáné velké věci.Je to třeba dík za to, že vidím , slyším, mohu chodit.Děkuji za úplně obyčejné a samozřejmé věci. V té chvíli, když děkuji, cítím, že mi je líp.Mám dobrý pocit u srdce.Pak si řeknu, že to děkování má na mne opravdu dobrý vliv.Cítím, že se mi dostává velkých darů.Zapomenu na to, že nemám moc peněz, zapomenu na všechny věci kolem.Jsem sama se sebou a je mi dobře.Ano, mám vše, co potřebuji mít a jestli chci mít ještě něco víc, tak si potřebuji představit, že je možné to mít. Nesmím pořád o všem pochybovat, ale věřit a vědět, že mohu mít úplně všechno, co chci.

Kolik lidí se zabývá smyslem života?

To rozhodně nevím. Vím jen to, že hodně lidí nadává, stěžuje si na různé věci, vidí, co nemá, nevlastní a přehlíží nebo nevidí to, co má , bere to jako samozřejmost.

Zamysleme se nad tím, co všechno máme, pojďme si to vyjmenovat, hledejme pro změnu to dobré, co nám život přináší a radujme se z toho, víc si hrajme, zpívejme, tančeme a hodně spolu povídejme.

Povídejme si spolu o čemkoli, říkejme pravdu, to, co si opravdu myslíme přímo do očí a ne za zády.

Dělejme to, co nás baví a poznejme sami sebe, dopřejme sobě , žijme svůj život a ne život, který nám někdo nalinkuje.

Proč se stává, že  se člověk rozhodne ukončit svůj život? Proč to udělá?

Nevidí před sebou žádnou perspektivu, nebo to byla jen slabá chvilka,když byl sám...

Rozhodl se v té chvíli, nebo věděl už dávno, že ukončí svůj život?

Je to najednou spousta otázek a na žádnou nemohu odpovědět.Možná ho pořád někdo vedl za ruku, radil mu a určoval cestu.On neměl žádný sen? Asi ne. Nežil svůj život, tak ho ukončil. Na to je potřeba mít odvahu.

Já ji nemám, proto žiji.Život by se dal lehce ukončit ve stavu beznaděje, ale neudělám to,

Chci žít a najít odpověď. Proto se opět ptám: Co je teda život?

Nabízí se tato odpověď: Je to hra.Plati v něm pravidla jak ve hře. Mám spoluhráče i soupeře.

Vyhrávám i prohrávám, ale hlavně bojuji. Co je důležité, že mám cíl. Jdu za svým cílem a chci zvítězit.

Když nezvítězím teď, tak  zvítězím příště , neopouštím hru.

Nechci nikoho přesvědčovat o tom, že vím, co je život.

Nevím, ale žiji, protože to chci vědět.

O některé věci projevuji zájem a zdají se mi důležité, některém odkládám a nebaví mne. Stává se mi, že to, co zajímá mne, nezajímá nikoho v rodině a mávnou nad tím rukou.Zdá se mi to nespravdlivé. Pak zjišťuji, že jsem nespravedlivá a nevidím, že já odmitám jejich zájmy.

Život je hra. To už tady bylo řečeno.V dětství hrajeme různé hry.Ty jsou přípravou na život v dospělosti.Kdo si v dětství hodně hraje, naučí se, že kdo hraje i prohrává. Bere život jinak než ten, který se vyhýbá hrám.

Nechci se už tedy ptát, co je život, ale jaký má být.

Jestli budu po celý den čekat  a těšit se na to, že půjdu spát, tak to jsem nemusela vstávat, jestli budu souhlasit s tím, kdo řekne, že ta kniha je hezká i s jiným, který řekne, že se to vůbec nedá číst a přitom ji nebudu mít vůbec přečtěnou, tak jsem buď hlupák, lhář nebo ten, kdo se pořád a všeho bojí .Je to vůbec život, když ani nemám vlastní názor a nechám sebou vláčet , nevím co chci dělat, bezcílně bloumám.Stojí za to žít takový život?

Kdo může pomoct člověku, který se nedokáže orientovat v životě?

Možností je určitě víc, ale jde tu hlavně o to, jestli sám chce něco změnit. Může číst i milion knih , může být jak chce vzdělaný, může mu radit a pomáhat ten nejlepší učitel či couch, nebude to k ničemu, když to vnitřně nepřijme .Navenek třeba řekne ano, ale vůbec nic neudělá.

Já mám jeden nápad.Nic mu nevnucovat, ale si s ním začít hrát nějakou hru.Tam je začátek.Jestli si v dětství málo hrál, tak se nenaučil ani prohrávat.Nemůže ani poznat,jak se bude skvěle cítit, když se mu něco podaří a vyhraje.

Kdy stojí za to žít?

Víš to ?

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
popka z IP 80.95.251.*** | 6.12.2009 12:43
to fakt nevimsmile zajímavé téma ale smysl je každého jinýsmile
klokr z IP 84.42.159.*** | 7.12.2009 02:11
hezký článek složený z citátů-a výsledek-život jako takový na tě sere hochu....
Diva4 z IP 188.75.128.*** | 7.12.2009 19:27
smile Kup si kompas, můžeš si s ním taky docela vyhrát a orientaci tě naučí! smile
Runa | 7.12.2009 19:35
Znáš ještě něco jiného, než kompas?
Ty se v životě neřídíš svou hlavou, ale kompasem??smile
Diva4 z IP 188.75.128.*** | 7.12.2009 21:38
Já se řídím svými pocity, člověk má věřit sám sobě, to je ten nejosvědčenější kompas na světě! smile
Runa | 7.12.2009 22:28
To je dobře, že si věříš, tak proč druhým tak blbě radíš?
Stanislava Kikinová z IP 78.45.93.*** | 8.12.2009 20:07
Protiřečíš si. V článku vybízíš ke hře a když někdo na hru přistoupí, nemůžeš to rozdýchat. Nerozumíš vlastním slovům.
Runa | 9.12.2009 09:46
Můžeš to víc popsat?
Stáňa z IP 78.45.93.*** | 9.12.2009 11:29
Nemůžu, je konstatování skutečnosti. Přečti si svůj článek a pak si přečti vlastní odpověď na kometnář od Diva4. Pokud ti to ani potom nedojde, tak ti není pomoci...
prozivot-bmoney-eu.bloger.cz z IP 88.101.18.*** | 9.12.2009 20:21
Fajn.Děkuji za rady. Můžete se vyjadřovat dál.
Diva4 z IP 62.177.87.*** | 8.12.2009 09:20
Cituji: "Kdo může pomoct člověku, který se nedokáže orientovat v životě?" - na to byl můj komentář. Když se život bere příliš vážně, tak nestojí za nic. smile
prozivot-bmoney-eu.bloger.cz z IP 88.101.18.*** | 8.12.2009 09:45
No jasné.Jen žádný pesimizmus.Když zjistí, že takový život, jaký žije, nemá smysl, je ničemný, prázdný, unavující a chce to změnit, tak hledá cestu ke zlepšení.Můžeš mu v tom případě nabídnou pomoc?Víš jakou?
Diva4 z IP 62.177.87.*** | 8.12.2009 12:05
Já si myslím, že každýmu v životě pomůže něco jinýho, proto by si každej měl najít to svoje. Já mám taky problémy, jako všichni normální lidi, ale nikdo mi s nima nepomáhá. Každej sám za sebe, je to tvrdý, ale je to realita.
Harp | 10.12.2009 15:48
První článek se Vám opravdu povedl, koukám, že se líbí i ostatním autorům, doufám, že napíšete ještě nějaký a těším se na spolupráci. smile
Runa | 10.12.2009 20:34
Myslíte, že se líbil?Včera jsem se na to podívala znova, zasmála jsem se tomu, co jsem napsala já i komentátoři a taky tomu článku a zjistila jsem, že je dobře, že jste to vydal bez mých dalších úprav.Je přirozenější a provokuje ke komentáři.smile
net.blogerka.cz z IP 89.24.95.*** | 10.12.2009 23:56
Zaujala mě  věta...Jestli si v dětství málo hrál, tak se nenaučil ani prohrávat......tito lidé trpí celý život, trpí i jejich děti, jejich okolí,jejich výhra není nad něčím,ale nad někým.Je to cejch.
koss z IP 80.95.251.*** | 21.12.2009 09:49
rozmazlenci
prozivot-bmoney-eu.bloger z IP 88.101.18.*** | 21.12.2009 16:03
Komu říkáš rozmazlenci aco tím chceš přesně říct?
elite z IP 78.98.105.*** | 20.6.2010 11:58
tym myslel tych co sa v detstve "malo hrali" cize vsetky problemy za nich riesili fotrovci atd, rozmaznane deti..
Michal z IP 90.178.102.*** | 13.8.2010 02:26
Muj smysl? Těžko říct,ale mám smysl žít když sem štastně zamilovanej,když cítim podporu od druheho.Muj názor,kamarád ( i ten nejlepší) mi na to nestačí.Nedávno před prázdninama,sem byl moc zamilovanej do jedné dívky,pohádali jsme se,vyřešil sem to tim že sem si vzal 24 prášku (celkem 9600mg) Čistou náhodou sem to přežil,zvracel sem zhruba 30x měl sem tak příšernou nevolnost,že už byste radši chtěli umřít než mít další,skončil sem v nemocnici na infusi.S tou holkou sem se usmířil a bylo to v pohodě,ted už spolu nejsme,ale nehodlám to řešit už takhle ,,de*ilně'' vim že to byla kravina,taky sem si to uvědomil až po tom co se to stalo,jenže vysvětlete pubertákoj,že ti to nepomuže... Je to teoreticky nemožný.Vim kde je muj smysl,bejt štastně zamilovanej,užívat si romantiku,krásný chvilky a vášen s druhym,ktereho miluji,komunikovat a sdílet problemy (oboustranně) . Tohle je muj pohled na muj již celkem zpackanej život.Láska je nejkrásnější cit v těle a toho názoru bych se neměl držet jen já,ale každý,kdo bez holky žít nechce/neumí... Mimochodem bude mi 17,Děkuji předem za okomentování smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a šest