Vánoce, Vánoce přicházejí. Zpívejme přátelé. Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
Tuhle písničku zná a zpívá více generací Čechů i Slováků. Je legrační .
Proč se těšíme na Vánoce? Proč je s napětím očekáváme?
Na Vánoce se určitě těší děti, které očekávají vytoužené dárky. Jestli se na ně těší tatínkové a hlavně maminky, kteří se starají o nákup dárků a přípravu jídla a cukroví, to nebudeme zjišťovat, ale rozhodně je to hodně těžké hrát si na Ježíška, který plní všechna přání.
Co jsou Vánoce? Jsou to dva nebo tři dny volna, z kterých první je Štědrý den, pro některé lidi nejdůležitější a pak dva svátky vánoční, které mají hlubší význam pro věřící lidi. Ti si připomínají narození Ježíše Krista a oslavují ho pobožnostma v kostelích. Malým dětem se rozsvítí očička, když se podívají na malého Ježíška uloženého v jesličkách.
Proč se napjatě očekávalo narození Ježíše a proč to oslavují všichni lidé nejen lidé u nás, ale i v jiných zemích? Křesťané v tom mají jasno. Je to boží syn, který se obětoval za hříchy jiných lidí, aby je z nich vykoupil a tak mu vzdávají úctu.
Proč slaví Vánoce lidé, kteří v tohle nevěří? Snad proto, že jsou tyto svátky uznané státem, mají volno a mohou být v kruhu rodiny, nebo mají ještě jiné důvody.
Jak se slaví v současné době ? To je určitě rozdílné v jednotlivých rodinách i zemích. Jak to bylo v minulosti?
Staré vánoční zvyky byly různé. Ve Vysoké nad Uhem se svátky začínaly tím, že se zazvonilo na večeři. Lidé si sedali za stůl a očekávali, co bude dál. Otec rodiny vešel s velkou nůší slámy, pozdravil děti a ty rozložily slámu po celém pokoji, kde se večeřelo. Byla to sláma Ježíškova, protože se narodil v bídě a v jesličkách na slámě. Babička nebo matka začala večeři modlitbou. Na stole pod ubrusem byly obiloviny , pod stolem pluh a řetězy. Jídla byly vybrané. Podávaly se buchty, houbová polévka nebo zelňačka, makové buchtičky, ovoce, ořechy. Koláče dostala i zvířata ve stáji. Slepicím se házel mák, aby dobře nesly. Zpívaly se koledy a nikdo nevyšel z domu, jen zpěváci - koledníci chodili zpívat známým pod okny. Na druhý den chodívali po vesnici mládenci v průvodu, měli různé výstupy, které byly víc humoristické než nábožné. Zpěvy byly přiléhavé na Vánoce a představovaly zvěstování a narození Ježíška v Betlémě.
Vánoce jsou všeobecně uznávanými svátky míru a klidu, proto by bylo dobré i s klidem se na ně připravovat a prožívat je v kruhu svých blízkých.
Před Vánocemi si lidé posílají si lidé posílají přání. Třeba tohle:
V radostné vánoční hody zpívejme,
bratři, koledy.
O tom, co se vskutku stalo,
že se lidem narodilo Děťatko.
Ať radostné poselství Vánoc naplní naše srdce a přetrvá po celý nový rok!